Osmnáctý (s lednovými doteky) Štůsek lístků veršovaných

Po čtyřech měsících (neřád Carmen!) Štůsek, a navíc Štůsek dospělý. Ne snad že by moje... hmhmpoezie vyspěla, leč Štůsků jest s tímto již osmnáct, chápete snad můj pokus o vás úsměv. Ne snad že bych celou tu dobu nepsala; v sešitě je toho dost. Ale skládat se mi to a přerovnávat a přepisovat sem zatím nechce, anžto... Inu, uvidíme.
Paradoxně - tenhle čtverolístek vznikl dnes večer, tak nějak sám od sebe se nahrnul za kurzor ve Wordu (Zvláštní. Ve Wordu nebásním.). Co se názvu týče - a ostatně i obsahu: patří jistému lednovému dni, jako řekněme ohlédnutí se a sepsání toho, co bych byla tehdy psala, kdybych to psala. Eh. No, víte co. Kafesvámi.

P.S. Je docela vtipné, jak se pokaždé mračím nad tím, že napis přesahuje pole jemu vyhrazené, přičemž při vytváření designu je to vždycky v duchu: "No, jasně, že to stačí..."
P.P.S. České uvozovky potřebují zřejmě ještě čas. Setrvávám u palců.

Číst dál ~ Komentářů tu je: 0

Kapitola 13. - Kopretinka vám to spočítá, šmejdi!

Jak všichni víte, milí platící, uplynulé tři měsíce byly pro nás Svahilce nezapomenutelným obdobím boje za svobodu, demokracii, lidská práva a používání růžových plyšových králíčků místo toaletního papíru. Nebudeme vás balamutit, kromě posledního bodu nebyl splněn ani jeden jediný, ale my stateční se vždy spokojili s málem!

 Nu dobrá, že nejste Svahilci. Vaše chyba. Držte zobáky. Takže, po tom mučivě dlouhém období plném abstinenčních příznaků, jako jsou třas rukou, třas nohou, třas hlavy, celkový třas, třas malíčku u nohy, pocení, studené nohy, plynulé rozšiřování a zužování zorniček, těkavost pohledu, strnulost pohledu, mávání rukama a bzučení, zuřivé cenění zubů, nadměrná tvorba slin, nadměrná tvorba ušního mazu, cukání pravé nosní dírky, černý chlupatý jazyk aj., o kterých jste nám laskavě, byť i nevybíravou formou psali, trestní oznámení má nás právní zástupce v šuplíku, zkrátka - jsme tu zas.

 Tak si to teda užijte a klidně si otravujte dál, my s kontakty na ruskou mafii se nemáme čeho bát...

(O švédské supertajné mafii ani nemluvě... a co teprve naše olbřímí krájítko na pizzu!)

V každém případě - bděte. Totiž čtěte. Spát u toho nemusíte.

(No ty vole, nekecej, ŠVÉDSKÁ mafie?!)

 ...

A mimochodem, pokud jste ještě neviděli TROLLUJÍCÍHO SARUMANA, tak ten k tomu teda fakt sednul!

(Jako obvykle trapně odkazuji na  kolegyni strigg.)

 

Číst dál ~ Komentářů tu je: 8

Sedmnáctý (opět zaprášený) Štůsek lístků veršovaných

Přibližně stejného stářím jako minulý Štůsek. Jak říkám, to období plné testů měloť na mne vliv vpravdě drtivý. *zašklebení* Proč tu nemám šklebícího se smajlíka?

Číst dál ~ Komentářů tu je: 2

Šestnáctý, měsíc starý a prapodivný Štůsek lístků veršovaných

Ach ano, drazí, žiju. Pokud jste snad doufali v opak, zklamu vás. Ale to je život, přátelé. *nasadila depresivní výraz*
...ale ne. Mám se krásně, ostatně stejně tak jsem se měla i při psaní níže uvedených blábolů, za jejichž depresivní vyznění vděčím NSZ a přijímačkám a maturitnímu stresu. So.
(Ano, Alfonsi, jsem nudná. Zmlkni.)
P.S. Poděkování těm, kteří sem navzdory naprosto mrtvolnému tichu tohoto webového koutku zavítali
(Ano, Alfonsi, jsem dokonce i patetická, ale jak jsem již řekla, zmlkni, nebo tě rekvalifikuju na zahradního trpajzlíka...)

Číst dál ~ Komentářů tu je: 6

Kapitola 12. - Vypni to, vole!

 Máme spoustu niti dentální, niti dentální.

 Ukáže se, kdo je tady... mentální.

My máme totiž ruskou mafii v malíku!

Muhaha, muhuhu, Rudolfe, králíku...

 Tento perex je důkazem naší naprosté degenerace...

čtěte radši, zkuste nezvracet

 Lepší než se domů z hospody potácet

Číst dál ~ Komentářů tu je: 4

Kapitola 11. - Neznáš Lopucha?!

Situace mezi Mordorem a Západosvahilskou provincií se za poslední týden znatelně zklidnila; už jen skutečně zřídkakdy dochází k oněm politováníhodným incidentům, při nichž Mordořané kradli Západosvahilcům neprané ponožky a vařili si z nich saké.

Nás se to samozřejmě vůbec netýká. My jsme tu kvůli Ledoborci.

Pokud vás předcházející výklad zmátl, patrně jste stále ještě nepochopili základní skutečnost: že totiž nic chápat nemusíte, ba ani nemáte šanci. Takže, jsme tu. (Má osoba a kolegyně strigg, fakt už byste si to mohli pamatovat...) Rudolf taky. Ledoborec taky. A vy čekáte na CO? *výhružně kvedlá saké*

Klídek, kolegyně. Vraťte tu údajnou kvedlačku zpátky do držáku na deštníky. A vy už tak trapně nezírejte a čtěte, co si myslíte, že vás tady čeká?!

Číst dál ~ Komentářů tu je: 4

Kapitola 10. - Řekni Kopretince pravdu!

Jak již bylo řečeno, z důvodu rozsáhlého svahilského svátku Dne výročí spatření prvního vlaku se nám poněkud pozdržel Ledoborec; problém spočívá zejména v tom, že tradičně tento svátek slaví první Západosvahilci, zatímco Východosvahilci tradičně odporují a slaví jej o den později (způsobeno ostatně i tím, že vlak se po svahilském území nepohyboval nejrychleji), přičemž po oba tyto dny (které nešťastně připadly právě na ledoborecký pátek a postledoboreckou sobotu) je zakázáno vydávat a zveřejňovat povídky obsahující slova: "anakonda", "kotrmelec", "litosféra", "retikulum", "pleonasmus", "džem" a "a".

Samozřejmě by pro nás nebyl žádný problém napsat kapitolu, v níž by se nevyskytovalo písmeno "a", ale bohužel, bez retikula to nešlo.

Takže jak vidíte, jste svědky příběhu se šťastným koncem, po všech útrapách, ústrcích, pokusech o atentát, sérii natahování na skřipce a jiných mučících praktik, onen trapný incident, kdy se Carmen málem udusila jahodovou marmeládou, nevyjímaje, nakonec... JSME TADY A S NÁMI PŘICHÁZÍ ZÁK - eh, LEDOBOREC!

(Jako vždy ve spolupráci s kolegyní strigg, to už si snad pamatuje i támhle senil Alfons...)

Číst dál ~ Komentářů tu je: 5

Kapitola 9. - My o vlku...

Pátek třináctého, jak příhodné datum pro devátý Ledoborec.

Už pro tu souhru čísel.

Nebo tedy nesouhru.

Každopádně je to příhodné datum.

Viď, Rudolfku. *kovové zapředení*

Nechte si ty filosofický úvahy od cesty, kolegyně, v Turkmenistánu by vám za ně možná platili velbloudími chlupy.

Ty seš velbloudí chlup. Ale nebudeem to zdržovat. Jsme tady. Čtěte. Bděte. Sněte. Knedlíky se cpěte. Smažte poslední větu. Prostě čtěte.

kolegyně Strigg: *usilovně maže*

Číst dál ~ Komentářů tu je: 4

Kapitola 8. - Herbert Nudlička Trochtel

Tak máme takové pěkné, zaoblené, smyčkoidní jubileum, které vůbec není jubileum. Nekonečno se zbláznilo a postavilo se na hlavu a jsme tu, ano, drahé oběti, poosmé.

Rudolf je jako vždy čerstvě nabroušen a vyleštěn až téměř k neviditelnosti, takže vás jistě nepřekvapí, pokud se vám během čtení něco zaleskne na monitoru.

Ale Rudolf je vcelku hodný. Blechy nemá, jen chce hodnýho páníčka, kterej mu občas dá piškot, a cizí skoro nežere, když tedy PRAVIDELNĚ ČTOU LEDOBOREC.

Takže... Chcete ho?

Ne, CHCETE HO! (Ledoborec, tedy.)

Jako vždy ve spolupráci s drahou kolegyní strigg.

Číst dál ~ Komentářů tu je: 3

Kapitola 7. - Třeba Koblihy

(Jako obvykle ve spolupráci s kolegyní strigg, která má mimochodem u sebe na blogu nový a strašně krásný design, takže tam koukejte naklusat a omrknout to, plantážnictvo.)

Takže, vážení, jelikož se posouval ten čas... Vaše chyba, že jste o tom ještě neslyšeli...

... Pořiďte si naslouchátka...

V Japonsku měli Golden week... no, a samozřejmě nás unesli vetřelci...

Spíš únosci, ne? Když nás unesli, tak se nevtírali, jen unášeli.

Trhni si, nekaž mi pointu...

Měla bys ji pravidelně čistit konkrétním krouživým pohybem kartáčku a správnou pastou, po které bude pointa svítit v noci... To má pak výhodu, že máte pointu místo lampičky.

Měla by sis to dát patentovat. *Odkašlání* Ehm, ale jsme tady... se zpožděním, leč přece.

Ano. Hahá. ne, to vlastně až později. Teď... dámy a pánové, přivítejte... POINTU!

Ještě jednou: TRHNI SI!

 No, takže... Tak. Lehni, Rudolfe. Hodnej.

 P.S. ťuk sem!

Číst dál ~ Komentářů tu je: 8